česky english guestbook guestbook

Chození do kopce je velmi příjemné činění se. I když nahoru směřujeme třeba v rámci observačního bloumání, máme zřetelný cíl. Tím je okamžik, kdy zjistíme, že už žádné vyšší místo na naší cestě není. Výstup na vrchol člověku malinko zvýší sebevědomí a krásně kreativně se při něm přemýšlí i sní. Nijak zvlášť se nebloudí, neboť stačí sledovat stoupání terénu. Můžeme fyzicky cítit změnu teplotních pásem, nebo prorazit pokličku inverzní mlhy. A z vrcholů bývá vidět daleko do krajiny!

Kopec, prominence, izolace…

Co je to vlastně kopec, a co už kopec není…? Co je to vysočina, pahorkatina, hornatina…?

Pokusit se přesně definovat lze cokoliv. Dokonce i to, co už je či ještě není kopec. V každém případě je ale dobré vědět, že důležitým parametrem vyjadřujícím „kopcovitost“ zdaleka není jen nadmořská výška kopce. Vhodnější je hodnotit kopce podle jejich topografické prominence.

Jakkoliv vědecky tento termín zní, je jednoduché si ho v mapě s vrstevnicemi nebo i přímo v krajině s trochou představivosti názorně vykreslit: Když stojíme na vrcholu kopce, o jehož topografické prominenci přemýšlíme, krajinu kolem pozvolna zaléváme vodou. Ocitneme se na ostrově. Úroveň hladiny se zvyšuje a rozloha ostrova se postupně zmenšuje. Přesně v okamžiku, kdy virtuální hladina stoupne tak, že se z našeho vrcholu stane nejvyšší bod ostrova, je výška tohoto našeho kopce nad pomyslnou vodní hladinou rovna jeho topografické prominenci. Pak už je zřejmé, proč na tomto parametru záleží. Má-li náš zkoumaný kopec být výraznou krajinnou dominantou, měl by jeho vrchol čnít nad naší virtuální vodní hladinou a tedy i obecněji nad okolím co nejvýše a nejvýrazněji. Pro naše hory a kopce v projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska je za minimální prominenci pro hlavní vrchol považována hranice 15 metrů, přičemž vzdálenost od jiného hlavního vrcholu by měla být minimálně 400 metrů.

Další důležitý pojem je topografická izolace, která popisuje osamocenost vrcholu kopce. Je určená vzdáleností k nejbližšímu místu s vyšší nadmořskou výškou. Reprezentuje tak „poloměr“ území, v němž je „náš“ vrchol výškově dominantní.

Máme-li tuto základní teoretickou výzbroj, můžeme vystoupit například na Devět skal a tam si vše vyzkoušet v krajině. Dokonce možná budeme v duchu chvíli řešit jednu menší záludnost: Vrchol Devět skal (836,4 metrů nad mořem) má topografickou prominenci 321 metrů. Topografická izolace našich Devíti skal je 61 kilometrů, a to od Bukové hory, nacházející se v Orlických horách, i když nepatrně vyšší a hlavně s Devíti skalami zdánlivě těsněji související je Javořice (836,5 metrů nad mořem). Zdá se to být trochu zamotané, ovšem jen do té doby, než si ověříme, že Javořice je od Devíti skal přibližně o 10 kilometrů dál, než Buková hora, respektive její úbočí. Nejbližší výše položené místo je na úbočí Bukové hory (s vrcholem ve výšce 958 metrů nad mořem), a k němu se vztahuje topografická izolace Devíti skal. Nejníže položené místo, udávající hodnotu topografické prominence nejvyššího vrcholu Žďárských vrchů, se nachází někde v oblasti Jihlavy.

Jeho nadmořská výška je: 836 (nadmořská výška Devíti skal) – 321 (prominence) = 515 metrů nad mořem.

Čísel, týkajících se vrcholu kopce, můžeme shromáždit ještě daleko víc, ale pro přenesení jejich významu do krajiny jsou podle mého názoru tyto dva parametry jedny z nejnázornějších. Často jsou dnes už v popisech vrcholů uváděny; jejich dostupnost souvisí s masivním rozvojem využívání digitálních modelů terénu, a proto není špatné vědět, co znamenají. Navíc mohou naši představivost v krajině plasticky rozvíjet!

Published on  July 17th, 2019

© 2019 - bloumani.cz
get-simple.info