česky english guestbook guestbook

Nejsem sběratel výhledů, ale všude se nadšeně rozhlížím. Vždycky mě bavilo studovat papírové mapy a zjišťovat z nich možnosti dálkových rozhledů. Pomocí několika vztahů mezi stranami a úhly v trojúhelníku jsem si rád propočítával, kam až můžu dohlédnout. Občas jsem se při měření azimutů a odhadech vzdáleností spletl a pak jsem viděl něco jiného, než jsem čekal, ale tyto chyby mě – po jejich rozluštění – bavily snad nejvíc. Dnes už na kopcích tento romantický rozměr trochu postrádám. Lovců vzdálených výhledů přibývá. S rozvojem a se snadnou dostupností kvalitní digitální fotografické techniky a výkonných programů pro zpracování digitálních fotografií, umožňujících mimo mnohé jiné i automatizované skládání jednotlivých snímků do panoramat, „objevitelské“ navštěvování nejnadějnějších výhledových míst zdánlivě končí. Nikoho už nepřekvapí, že z Pasecké skály lze zahlédnout Sněžku, neboť fotograficky systematicky a pečlivě zpracovaná atraktivní výhledová místa najdeme hned na několika různých webových stránkách. Za tím vším je hodně stráveného času a pěkné práce, klobouk dolů.

Dalším skutečně nadmíru efektivním pomocníkem jsou webové kamery Českého hydrometeorologického ústavu. Jsou instalovány převážně na místech s výbornými výhledy a jejich obrazová data jsou běžně dostupná. Člověk už ani nemusí zkoumat, kterými směry se má dívat: stačí si v zázemí domova pozorně prohlížet dostupné záběry, které monitorují situaci prakticky v reálném čase a v rámci celé naší republiky, mít připravené auto a sbalenou výbavu, a tím výsledná příprava končí – nebo tomu tak není?

Úvodem – a to si nemohu odpustit – volně ocituji z knihy J. Bíny a J. Demka "Z nížin do hor" pozici Žďárských vrchů v systému členění našich vnitrostátních geomorfologických jednotek: Podcelek Žďárské vrchy leží v celku Hornosvratecká vrchovina. Ten náleží do podsoustavy Českomoravská vrchovina, spadající do soustavy Česko-moravské. Česko‑moravská soustava patří do provincie Česká vysočina, která už je nejvyšší úrovní členění georeliéfu v České republice, nasazenou přímo na 4. hierarchický řád evropského systému. Kdybychom se i jím postupně prokousali k nejvyšší 1. úrovni, dostali bychom se až k členění, vycházejícímu ze základních tektonických struktur planety Země. Na území České republiky zasahují Hercynská a Alpsko-himálajská oblast. Z Alpsko-himálajské oblasti k nám ve východní části republiky zasahuje Karpatská podoblast, kam ze Žďárských vrchů dohlédáme jen vzácně. Většinou svých pohledů setrváváme v Hercynské oblasti a v podoblasti Hercynid. Zjednodušeně, nepřesně a navíc bráno s lehkým humorem, nejčastěji se rozhlížíme v Hercynském lese, neboli v oněch za starých Římanů těžko průchozích hvozdech…

Žďárské vrchy, tvořené převážně pozvolně vystupujícími rozložitými oválnými hřbety a masivy, mají ve srovnání s bezprostředně sousedícím terénem relativně vyšší střední nadmořskou výšku. Jsou situovány poměrně blízko geografického středu „České kotliny“, která je s jistou dávkou fantazie svým výškovým profilem podobná většímu impaktnímu kráteru. Na plastické mapě to vypadá tak, jako by naše hraniční pohoří tvořila jeho okrajový val. Proto se Žďárské vrchy rozhodně dají považovat za prostor poskytující velmi dobré šance daleko se rozhlížet!

Široce otevřených výhledových míst s dalekým dohledem přesto není ve Žďárských vrších žádný přebytek. Kromě velké míry zalesněnosti zdejšího terénu jsou viníkem samozřejmě i principiální důvody popsané v kapitole Země je kulatá, kam až vidíme. Nadějná místa se dají poměrně snadno vytipovat – nebo vyhledat na webech zabývajících se turistikou a rozhledy – a pomocí programů pro práci s digitálními modely terénu, například na tomto německém webu nebo na těchto švýcarských stránkách, si snadno ověříme, kterými směry a kam až můžeme dohlédnout. Navíc, každá rozhledna i známější výhledové místo mají své „rozhledové kapacity“ velmi přesně popsány a fotograficky podrobně zdokumentovány. Zbývá zde na nás ještě nějaká zajímavá výzva, kromě zdaleka ne vždy naplněného očekávání výborné dohlednosti v době našeho rozhlížení se? Určitě! Atmosférická optika umí připravit nádherná představení, s nimiž předem počítat jednoduše nelze a nepotřebujeme ani spoléhat na výbornou dohlednost. Hlavní podmínkou je nezaměřovat se pouze na vyhledávání kontur těch nejvzdálenějších pohoří. Pak můžeme spatřit mnohé scenérie, které jsou vzácné a fotograficky – nemyslím tím nic špatného, když napíši naštěstí – nepříliš snadno věrně zachytitelné. Zkrátka, vyfotografovat je často můžeme, ale náš zrak je přímo vnímá s daleko větším přirozeným dynamickým rozsahem a s věrnějším časovým vývojem, než jaký nám poskytuje fotografická technika.

Součástí dalekých výhledů nám pak mohou být i nezapomenutelně působící fenomény, jako jsou zelený záblesk, různá atmosférická zrcadlení, zkreslující nejvzdálenější obzorové linie, dále občas nevyzpytatelná pomáhající terestrická refrakce, umožňující vidět za obvyklou obzorovou linii; halové jevy, duha a další, vzácnější a méně nápadné jevy, komplexně dokreslující a podtrhující námi vnímanou scénu, jíž jsme obklopeni – a tudíž i naše rozhledy!

Volba rozhledového místa v rámci našeho regionu Žďárských vrchů záleží v první řadě především na našem vkusu, ale pokud je naším cílem zaměřit náš pohled konkrétním směrem, měla by plnit i některá zcela logická kritéria. Když chceme pozorovat vzdálený jižní obzor, není špatné zvolit si vhodná rozhledová místa nacházející se na jižní hraně Žďárských vrchů. Toto jednoduché pravidlo můžeme analogicky zobecnit i pro všechny ostatní pozorovací směry. Pokud ovšem chceme dobře vidět všemi směry, nezbývá nám než navštívit kopec s nejvyšší možnou topografickou prominencí v dané oblasti, nejlépe s vysokou rozhlednou na jeho vrcholu. To je typicky například Horní les u Rovečného, nebo Buchtův kopec u Sněžného, když si vyjednáme návštěvu horního ochozu budovy řízení letového provozu. Rozhledny a rozhledová místa na „hranách“ Žďárských vrchů ale mají svůj zvláštní půvab. Taková místa, skýtající někdy i velmi daleké rozhledy, byť jen některými směry, totiž nemusí být nijak zvlášť prominentní, ani nemusí mít velkou nadmořskou výšku a rozhledny na nich mohou být nízké, převyšující pouze blízkou okolní vegetaci.

Abychom mohli této jednoduché úvahy v praxi plně využívat, je dobré mít alespoň základní představu o výškových profilech krajiny, v níž se rozhlížíme. Vytvořit si ve vlastní představivosti jednoduchý model terénu není vůbec složité, zvlášť tehdy, pokud máme ke „své“ krajině vřelejší osobní vztah – a když se nám to podaří, bude se nám do dáli hledět s lepším pocitem poznání a s nadějí, že některé výhledy i z nových úzkých průhledů v jinak hustě zalesněných oblastech nás svou dohledností nečekaně překvapí – stejně jako pohledy ze „skoro placatých“ kopců, pro rozhlížení se zdánlivě naprosto nevhodných!

Podívat se kolem sebe

aneb 50+ vyzkoušených rozhledových míst, setříděných podle zeměpisných šířek, od nejjižnějších po nejsevernější

rozhledna Babí lom

49.3051525N

16.5761636E

Lelekovice

Pasník

49.3466447N

16.3668378E

Tišnov

rozhledna Babylón

49.3847025N

16.3601089E

Kaly

Veselský chlum

49.4070175N

16.3841431E

Veselí

Havlina

49.4506903N

15.8479633E

Chroustov

rozhledna Malý Chlum

49.4512992N

16.5857272E

Lysice

Kovářová

49.4768744N

16.3162322E

Kovářová

Babylon

49.4814453N

16.3068161E

Lískovec

Kopicův vrch

49.4893211N

16.3473067E

Horní Čepí

Blažkov vyhlídka

49.4961036N

15.8283792E

Sirákov

Vejdoch

49.5361592N

16.0125794E

Jámy

rozhledna Rosička

49.5385708N

15.8425922E

Rosička

rozhledna Karasín

49.5581811N

16.2790433E

Karasín

Vojtěchovský kopec

49.5593442N

16.1663836E

Vojtěchov

Vítochov

49.5694500N

16.2520053E

Vítochov

Harusův kopec

49.5722025N

16.0437439E

N. Město na Mor.

Rychtářův kopec

49.5723147N

16.1482947E

Vojtěchov

Pletenice

49.5785292N

16.2027275E

Lísek

Na Kopci

49.5817222N

16.1142469E

Pohledec

Vávrova skála

49.5871658N

16.1055528E

Pohledec

Bednářův kopec

49.5890256N

16.0283089E

Vlachovice

kóta 742

49.5899297N

16.0707522E

Rokytno

rozhledna Horní les

49.5908614N

16.3410450E

Nyklovice

Bílá skála

49.5912483N

16.0415697E

Vlachovice

Pohledecká skála

49.5958450N

16.1159100E

Pohledec

Tři smrky

49.5985389N

16.0365714E

Vlachovice

Kamenice

49.6013481N

16.1641372E

Roženecké Paseky

Na kutině

49.6019992N

16.0941197E

Studnice

Metodka

49.6066881N

16.1476364E

Koníkov

kóta 781

49.6075211N

16.0138411E

Sklené

Kopeček

49.6096750N

16.0874356E

Studnice

Kočího kopec

49.6117078N

16.3167011E

Sulkovec

Pasecká skála

49.6160933N

16.0815086E

Studnice

Bohdalec

49.6219178N

16.1428875E

Odranec

Píckov

49.6240792N

16.1859103E

Věcov

Zítkův kopec

49.6261642N

16.1668128E

Věcov

Prosíčka

49.6435278N

16.1976331E

Jimramov

Teplá

49.6471681N

16.0816917E

Krátká

pod Drátníkem

49.6525964N

16.0841436E

Blatiny

Buchtův kopec

49.6562356N

16.1392450E

Daňkovice

Frantův kopec

49.6565411N

16.1511969E

Daňkovice

kóta 649

49.6584164N

15.8654614E

Radostín

Malinská skála

49.6610411N

16.0713864E

Milovy

Ranský Babylón

49.6677767N

15.8165178E

Staré Ransko

Devět skal

49.6707867N

16.0323692E

Křižánky

Kamenný vrch

49.6790497N

15.9300814E

Vojnův Městec

Fiedlerův kopec

49.6849122N

15.6939878E

Počátky

Čtyřpaličaté skály

49.6860267N

16.0932936E

České Milovy

Milovské Perníčky

49.6935783N

16.0878111E

České Křižánky

Na Dědku

49.7168075N

16.1636419E

Pustá Rybná

Vojtěchův kopec

49.7277083N

15.9792675E

Kameničky

U Oběšeného

49.7330897N

16.0195219E

Svratouch

Otava

49.7355306N

16.0335553E

Svratouch

Vestec

49.7509083N

15.7640042E

Horní Vestec

Zubří

49.7776447N

15.7951606E

Zubří

Spálava

49.7780881N

15.7316458E

Spálava

rozhledna Terezka

49.7860358N

16.1226178E

Paseky

Published on  July 17th, 2019

© 2019 - bloumani.cz
get-simple.info