česky english guestbook guestbook

Dlouho jsem se nad tím zvukem často mě zjara v lese doprovázejícím příliš nezamýšlel. Později jsem už byl zvědavější a začal jsem po jeho původu pátrat. Z míst, odkud se rozléhal, jsem často viděl odlétat strakapouda velkého nebo vzácněji datla černého a předpokládal jsem, že si tam tito ptáci hloubí hnízdní dutiny. Teprve mnohem později, při pravidelných ranních vycházkách, kdy jsem mohl chování těchto nádherných ptáků z řádu šplhavců a z čeledi datlovitých daleko lépe vnímat mně došlo, že moje domněnka příliš logická není. Pod stromy, z jejichž korun se charakteristické bubnování rozléhalo, jsem žádné třísky nenacházel a navíc ten zvuk dával tušit, že dřevo sice ochotně rezonuje, ale hloubit otvor do sebe nenechává. Někdy dokonce slýchávám bubnování sice velmi hlasité ale značně nakřáplé, které může vydávat snad jen suchá větev, jež pod ptačími údery nádherně drnčí, ale prostor pro jakýkoliv datlem využitelný obytný prostor v sobě zkrátka nemá. Když se člověk při chůzi lesem na chvíli plně soustředí na zvuky kolem sebe, zjistí záhy, že v sobě obsahují mnoho tajemství...

Nakonec jsem si o datlovitých něco přečetl a hned bylo jasněji. To krásné rozléhající se bubnování je součástí jejich toku! Když se s tímto vědomím zaposloucháte do zvuků zdejšího smíšeného vysočinského lesa, hned máte dojem, že se toho kolem vás odehrává o mnoho víc, než si právě myslíte! V asi minutové nahrávce je bubnování patrné například kolem 3. a potom 25. vteřiny. Když jsem si nahrávku poslechl potřetí ve sluchátkách, napadlo mě zpracovat ji dál. Datel černý je podstatně větší a zhruba třikrát těžší, než strakapoud velký a zřejmě proto, omezen základními mechanickými principy, bubnuje pomaleji a déle. Někde se pro datla černého uvádí frekvence kolem 8 úderů za vteřinu, zatímco strakapoud velký je až dvakrát rychlejší, bubnuje rychlostí mezi 10 až 16 údery za vteřinu. Tak co kdybych si to z nahrávky změřil a zkusil tak identifikovat ptačí druh jen z jeho způsobu bubnování...? 

Na podrobnější studium nahrávky jsem použil časovou lupu a časově jsem si bubnování ozývající se asi v 25. vteřině "roztáhl". Je to jasné - do úseku 0,2 s se vždy vejdou právě 3 údery, ptačí bubeník tedy bubnuje tempem 15 úderů za vteřinu a s vysokou pravděpodobností je majitelem onoho bubnujícího zobáku strakapoud velký! Nahrávku jsem pořídil 31. března 2019 v 7:46 hod na jižním úbočí Bílé skály na západním okraji Pernovky.  

Published on  April 2nd, 2019

© 2019 - bloumani.cz
get-simple.info